Písemné dělení jednociferným číslem beze zbytku
Dělení vyšších čísel je obtížné, proto využíváme písemné formy, např:
Na prvním místě se nachází dělenec (v našem příkladu je to 1752) a po dělícím znaménku následuje dělitel (v příkladu je to 8). Začínáme tím, že zjistíme, zda je první číslice dělence (zde 1) stejná nebo větší než dělitel (zde 8). Pokud tomu tak je, můžeme tato čísla vydělit. V našem případě je první číslice dělence menší než dělitel, tudíž musíme použít také druhou číslici v dělenci. Počítáme tedy, kolikrát se 8 vejde do 17. Do výsledku napíšeme 2 a vypočítáme si zbytek. Vynásobíme dělitele a výsledek (2×8=16), číslo 16 zapíšeme pod 17 a odečteme (17−16=1). Tento zbytek musí být menší než dělitel.
Ke zbytku (1) sepíšeme další číslici (5). Neboť se do 15 vejde 8 pouze jednou, napíšeme do výsledku 1. Tento výsledek opět vynásobíme dělitelem (8) a odečteme od 15.
Provedeme odčítání a ke zbytku 7 sepíšeme další číslici (2). Víme, že 8 se do 72 vejde přesně devětkrát, napíšeme tedy do výsledku 9 a zbytek je 0. Výsledek celé operace je 219.
Pokud v průběhu dělení nastane nutnost dělit číslo 0 nebo číslo menší než dělitel, do výsledku zapíšeme 0, např:
Písemné dělení jednociferným číslem se zbytkem
Při písemném dělení se zbytkem používáme stejnou metodu jako u dělení beze zbytku. V příkladu 531÷4 postupně dělíme číslice z dělence dělitelem. Podíváme-li se na poslední operaci, vidíme, že dělení vyšlo se zbytkem 3. Můžeme napsat, že výsledek našeho příkladu je 132 se zbytkem 3.
Je však možné počítat dále mimo množinu celých čísel, protože 531 je vlastně 531,
Písemné dělení dvojciferným číslem
Dělení dvojciferným dělitelem je stejné jako dělení číslem jednociferným. Z dělence vezmeme na začátku tolik číslic zleva, kolik je nutné, abychom dosáhli číslo větší než dělitel (33 je větší než 32).
