Násobení 10, 100, 1000
Násobení těmito čísly je v matematice velmi oblíbené, protože k němu nepotřebuješ kalkulačku ani složité počítání. Vše je založeno na posouvání řádů.
Když násobíme celé číslo (číslo bez desetinné čárky), stačí na jeho konec připsat tolik nul, kolik jich má násobitel:
| Násobíme | Připíšeme | Příklad |
| $10$ | jednu nulu | $5 × 10 = 50$ |
| $100$ | dvě nuly | $5 × 100 = 500$ |
| $1000$ | tři nuly | $5 × 1000 = 5000$ |
Funguje to i pro větší čísla – nuly prostě připíšeme za poslední číslici:
| $23 × 10 = 230$ | $23 × 100 = 2300$ | $23 × 1000 = 23000$ |
| $147 × 10 = 1470$ | $147 × 100 = 14700$ | $147 × 1000 = 147000$ |
Násobky desítek, stovek a tisíců
Stejný princip funguje i tehdy, když nenásobíme přímo 10, 100 nebo 1000, ale číslem, které je jejich násobkem, například 50 a 700. Takové číslo si můžeme rozdělit a násobení pak lépe uvidíme.
Například $50 = 5 × 10$ a $700 = 7 × 100$. Proto:
Rychlý postup tedy je: vynásobíme čísla bez nul ($5 × 7 = 35$) a potom připíšeme všechny nuly, které měly oba činitelé dohromady (jednu z 50 a dvě ze 700, tedy tři): $35000$.
Skryté nuly
Pozor na jednu častou chybu. Někdy vznikne nula už při násobení čísel bez nul – a tu je snadné přehlédnout. Vezměme příklad:
Krok 1. Vynásobíme čísla bez nul: $5 × 6 = 30$. Výsledek už sám končí nulou – to je ona skrytá nula. Nepatří k nulám z činitelů, vznikla násobením.
Krok 2. Připíšeme nuly z činitelů: 50 má jednu, 60 má jednu, dohromady dvě.
Krok 3. Za číslo $30$ připíšeme dvě nuly: $3000$.
Kdo skrytou nulu přehlédne, napíše $300$ – to je ale desetkrát méně. Kontrola: $50 × 60$ musí být větší než např. $50 × 50 = 2500$, takže $300$ nemůže být správně.
Skryté nuly vznikají vždy, když součin čísel bez nul končí nulou, například $2 × 5 = 10$, $4 × 5 = 20$, $5 × 8 = 40$ nebo $25 × 4 = 100$:
| Příklad | Bez nul | Výsledek |
| $50 × 60$ | $5 × 6 = 30$ | $3000$ |
| $20 × 500$ | $2 × 5 = 10$ | $10000$ |
| $40 × 50$ | $4 × 5 = 20$ | $2000$ |
| $250 × 40$ | $25 × 4 = 100$ | $10000$ |
Pravidlo je jednoduché: nuly z činitelů vždy připisujeme za celý součin čísel bez nul – včetně nul, které v tomto součinu už jsou. Nikdy je nesčítáme s nulami ve výsledku ani je nenahrazujeme.
