Pohyb
Těleso je v pohybu, pokud mění svou polohu vzhledem k jinému tělesu. Např. jedoucí auto vůči domu u silnice, nebo raketa vzdalující se od Země.
Těleso je v klidu, pokud nemění svou polohu vzhledem k jinému tělesu. Pohybový stav tělesa je relativní. Je možné, aby určité těleso bylo v pohybu vůči jinému tělesu a vůči dalšímu bylo v klidu. Např. osoba jedoucí v autě je v klidu vůči volantu, ale v pohybu vůči domu u silnice.
Vztažná/referenční soustava je zvolená skupina těles (může to být i jediné tzv. vztažné těleso), která jsou vzájemně v klidu, anebo zadaném či známém vzájemném pohybu. Slouží k určování polohy a pohybu zkoumaných těles. Někdy používáme také hmotný bod, což je myšlený bodový objekt, kterým při zkoumání mechanických pohybů těleso nahrazujeme. Jeho rozměry a tvar jsou pro zkoumaný pohyb zanedbatelné.
Příkladem vztažné soustavy může být např. zemský povrch - k němu vztahujeme pohyb lidí nebo dopravních prostředků. Taková soustava je pevně spojená se Zemí.
Dalším příkladem vztažné soustavy může být pohybující se autobus. Jsme-li uvnitř pohybujícího se autobusu, pak pohyb/klid těles vztahujeme k pohybujícímu se autobusu a nikoliv k zemskému povrchu, který se vůči této vztažné soustavě také pohybuje.
Dráha a trajektorie
Trajektorie je čára, kterou těleso při svém pohybu opisuje. Udáváme ji jako tvar.
Dráha (značka s) je délka trajektorie, kterou těleso opíše za určitou dobu. Udáváme ji v jednotkách délky, většinou v metrech m nebo v kilometrech km.
Např. běžec trénující na 1 km dlouhém atletickém oválu uběhne vzdálenost 5 kilometrů. Trajektorie je ovál a dráha je 5 km.
Druhy pohybu
Posuvný - všechny body daného tělesa se pohybují po trajektorii stejného tvaru a proto urazí stejné dráhy. Např. spuštění se na sáňkách po svahu dolů. Takovýto pohyb může být rovnoměrný nebo zrychlený.
Otáčivý - těleso se otáčí kolem jednoho bodu, takže jeho body urazí různé dráhy. Např. gramofonová deska, body blíže jejímu středu při otáčení urazí kratší dráhy než body na jejím vnějším okraji. Říkáme, že všechny body tělesa mají v každém okamžiku stejnou úhlovou rychlost (za daný čas urazí kruhový oblouk se stejným úhlem).
Složený - někdy se těleso může pohybovat oběma pohyby (otáčivým i posuvným), např. koule kutálející se po nakloněné rovině.
Posuvný pohyb můžeme rozdělit podle tvaru trajektorie a podle rychlosti.
Podle trajektorie dělíme posuvný pohyb na:
- přímočarý (trajektorií je přímka, např. sprint)
- křivočarý (trajektorií je křivka, např. běžec na oválu)
Podle rychlosti dělíme posuvný pohyb na:
- rovnoměrný - těleso se pohybuje stejnou rychlostí
- nerovnoměrný - těleso při pohybu mění rychlost. Rozlišujeme:
- zpomalený - např. automobil zastavuje
- zrychlený - např. automobil se rozjíždí
