Síla

Co mají společného magnet, pád jablka a let rakety?

Všechny tyto jevy souvisejí se silou – fyzikální veličinou, která může způsobit pohyb, změnit směr pohybu nebo deformovat těleso.

Síla a její účinky

Síla (F) se měří v newtonech (N).

Vždy působí mezi dvěma tělesy – nemůže existovat samostatně.

Může působit:

Dotykem (například když kopneš do míče)

Na dálku prostřednictvím pole (gravitačního, elektrického nebo magnetického)

Účinky síly jsou:

Pohybové – uvede těleso do pohybu, zastaví ho nebo změní jeho směr

Deformační – změní tvar tělesa

Síly se znázorňují šipkami a mohou se skládat do výslednice.

Gravitační a tíhová síla

Každá dvě tělesa se navzájem přitahují gravitační silou. Čím větší mají hmotnost a čím blíže jsou, tím silnější je tato síla.

Na povrchu Země se gravitační síla projevuje jako tíhová síla.

Přibližně platí, že na každých 100 g hmotnosti působí síla asi 1 N.

Například těleso o hmotnosti 5 kg má tíhu přibližně 50 N.

Rozlišuj:

Hmotnost – vlastnost tělesa (kg)

Tíha – síla, kterou na těleso působí gravitace (N)

Na Měsíci bys měl menší tíhu, ale stejnou hmotnost.

Těžiště a rovnováha

Těžiště je bod, ve kterém si můžeš představit, že působí celá tíhová síla tělesa.

Čím níže je těžiště, tím je těleso stabilnější – proto jsou závodní auta nízká a náklad na lodích se ukládá co nejníže.

Těžiště může ležet i mimo samotné těleso (například u prstenu).

Rozlišujeme tři typy rovnovážné polohy:

Stabilní – těleso se vrací zpět

Labilní – těleso se převrátí

Indiferentní – těleso zůstává v nové poloze