Fyzika Testy - cvičení z fyziky

Atmosféra

Zkopíruj odkaz na toto téma. expand learning text

Atmosféra

Atmosféra je plynný obal kosmického tělesa, které má dostatečnou hmotnost, aby plyny přitáhlo gravitační silou.

Atmosféra Země sahá do výšky cca 1000 km a obsahuje 78% dusíku, 21% kyslíku. Zbylé 1% tvoří vzácné plyny (xenon, argon, helium a krypton) a malé množství vodíku, radonu, oxidu uhličitého a jiných plynů. V atmosféře se také ve formě kapek, ledových krystalů nebo vodní páry vyskytuje voda. Vzduch také obsahuje znečišťující látky, které pocházejí z lidské činnosti. Atmosféra je důležitá, neboť nás chrání před některými druhy slunečního záření.

Atmosféra se skládá z několika vrstev rozdělených podle průměru teploty s výškou:

- troposféra - nejnižší vrstva do cca 11 km. Zde vzniká počasí (oblaky, déšť, sníh, vítr atd.). Teplota klesá s rostoucí výškou.

- stratosféra, která se nachází nad troposférou do výšky přibližně 50 km. Ve stratosféře je řídký vzduch, vane silný vítr a obloha má tmavě fialovou až černou barvu. Obsahuje velmi málo vodní páry, tudíž se v ní netvoří téměř žádné oblaky, déšť či sníh. Čím větší výška, tím vyšší teplota. Ve stratosféře se také nachází ozonová vrstva, která pohlcuje ultrafialové sluneční záření, čímž umožňuje život na naší planetě. Vyznačuje se také dobrou viditelností, proto zde létají letadla.

- mezosféra nacházející se nad stratosférou do výšky asi 80 km. Se vzrůstající výškou teplota klesá. Pokud vstoupí do atmosféry meteory, většina z nich vzplane právě v mezosféře.

- termosféra sahající do výšky 500 km, kde teplota s rostoucí výškou stoupá a je velmi řídký vzduch.

- exosféra, která sahá až do výšky 900 km a plynule pak přechází do meziplanetárního prostoru. Převládá zde vodík a můžeme v ní sledovat polární záře.

Rozdělení atmosféry podle elektrických vlastností:

- neutrosféra nacházející se u povrchu Země, sahá do výšky cca 60 km. Malá vodivost kvůli malému počtu iontů.

- ionosféra, která sahá do výšky až 500 km. Dobrá vodivost díky výskytu velkého počtu iontů.

Znečišťování atmosféry

Znečištění atmosféry způsobují příměsi, které se do ní dostanou jako přímý či nepřímý produkt lidské činnosti. Část znečištění tvoří také látky pocházející z přírodních zdrojů.

Látky znečišťující atmosféru:

- pevné částice - spalování pevných paliv, průmyslová činnost, požáry či výbuchy sopek

- sloučeniny síry - průmyslová činnost (spalování uhlí) a bakteriální činnost. Vznikají kyselé deště, které zvyšují kyselost půdy a vody (negativní vliv na živočichy a rostliny), zabíjí lesní porosty, ničí povrch budov.

- oxidy uhlíku - spalování pevných paliv s obsahem uhlíku, motorismus (spalování paliv v motoru), sopečná činnost či požáry. Podílí se na oteplování atmosféry (skleníkový efekt).

- sloučeniny dusíku - spalování pevných a kapalných paliv, vdechování dráždí dýchací cesty. Také se podílejí na vzniku kyselých dešťů.

Ozon

Ozon je kyslík ve formě tříatomové molekuly. Může mít pozitivní či negativní vliv podle toho, kde se v atmosféře nachází. Pokud se jedná o ozon troposférický (přízemní), působí negativně - způsobuje poškození dýchacích orgánů živočichů i rostlin. Látky, které takto nepříznivě působí, jsou produktem automobilové dopravy a spalování fosilních paliv.

Jedná-li se o ozon stratosférický, působí pozitivně na život na naší planetě. Tato vrstva působí jako štít, která pohlcuje ultrafialové záření předtím, než dopadne na zemský povrch. Vyšší hodnoty UV záření jsou nebezpečné pro lidský organismus, mohou způsobovat rakovinu kůže, poškození zraku a snížení imunity.

Místo, kde je ve stratosféře oslabená vrstva ozonu, se nazývá ozonová díra. Tento jev je způsoben freony, což jsou látky, které se donedávna používaly do chladniček a mrazáků, sprejů a čistících prostředků. První ozonová díra byla objevena nad Antarktidou na počátku 80. let 20. století.

Skleníkový efekt

Přirozený skleníkový efekt má příznivý dopad na život na naší planetě. Světlo ze Slunce pronikne na povrch Země a zahřívá ho. Část tohoto světla se odráží zpět do vesmíru. Lidskou činností, především spalováním fosilních paliv,  odlesňováním nebo výrobou chladících zařízení, vznikají skleníkové plyny (oxid uhličitý, methan, freony), které zabraňují odchodu tepla odraženého od Země, čímž se naše planeta otepluje. Následky tohoto jednání jsou např. tání ledovců, oteplování oceánů, rozšiřování pouští apod.



   
   

Copyright © 2017 - 2020 Eductify