Fyzika Testy - cvičení z fyziky

Země

Zkopíruj odkaz na toto téma. expand learning text

Země

Země (latinsky Terra, řecky Gaia) má tvar nedokonalé koule o průměru cca 12 760 km. Po obvodu měří přibližně 40 000 km. Země se otáčí kolem své osy, což trvá 23h 56 min a 04 s. Země také po elipse obíhá okolo Slunce za 365,2564 dne.

Zemská osa je oproti ose, po které obíhá Slunce, vychýlená o 23,5 stupně. Tento jev způsobuje střídání ročních období. Na polokouli, jež je přivrácena ke Slunci, je léto (dopadají na ni sluneční paprsky kolmo). Na polokouli, která je od Slunce odvrácena, je zima (sluneční paprsky na ni dopadají šikmo).

Množství tepla a světla je závislé na eliptické dráze, po níž Země obíhá kolem Slunce. Zima na severní polokouli je mírnější, neboť je v té době Země nejblíže Slunci. Léto je však na severní polokouli chladnější, protože je Země v té době od Slunce nejvzdálenější.

Letní slunovrat (21. června) je den, kdy je severní polokoule nejvíce obrácena ke Slunci. Tímto dnem začíná léto.

Podzimní rovnodennost (23. září) je den, kdy jsou obě polokoule přivráceny ke Slunci stejně, což znamená, že den na obou polokoulích trvá shodně 12 h. V tento den začíná podzim.

Zima začíná 21. prosince na zimní slunovrat, což je den, kdy je severní polokoule nejvíce odvrácena od Slunce.

První jarní den, zvaný jarní rovnodennost, je 21. března. Den i noc jsou stejně dlouhé, neboť jsou obě polokoule přivráceny ke Slunci stejně.


Obratníky a polární kruhy

Jak již bylo řečeno, zemská osa míří jiným směrem - šikmo - (k Polárce v souhvězdí Malého vozu) než osa, kolem které Země obíhá Slunce (k souhvězdí Draka). Z tohoto důvodu má glóbus šikmou osu.

Země má dva obratníky (rovnoběžky, které vymezují místo, kam může dopadat kolmé záření Slunce) - obratník Raka a obratník Kozoroha.

Obratníku Raka, který leží 23 stupňů na sever od rovníku, dosahuje Slunce 21. června na letní slunovrat. Dále na sever již Slunce nepostupuje, zdánlivě se obrací a putuje zpět k rovníku. Od toho název obratník. V době obratu je Slunce v souhvězdí Raka, proto mluvíme o obratníku Raka.

Na zimní slunovrat (21. prosince) dosahuje Slunce 23 stupňů na jih od rovníku, kdy se tamním obyvatelům zdá, že Slunce k nim doputovalo ze severu, nad nimi se obrátí a vrátí se zpět. Tomuto obratníku se říká obratník Kozoroha, neboť Slunce je v době obratu v souhvězdí Kozoroha.

Za letního slunovratu svítí Slunce celý den na severní pól, neboť je v tu dobu k němu nejvíce přikloněn. Sluneční záření dosahuje i do míst okolo pólu až po 67. severní rovnoběžku zvanou severní polární kruh.

Stejná situace nastává na jižním pólu na zimní slunovrat - svítí zde slunce celý den - a 67. rovnoběžku nazýváme jižní polární kruh. Lidé, kteří v tento den budou na severním pólu, budou zažívat polární noc.

Tím, že Země obíhá okolo Slunce,se mění souhvězdí, která můžeme pozorovat. Postupně lze za Sluncem pozorovat 12 souhvězdí: Beran, Býk, Blíženci, Rak, Lev, Panna, Váhy, Štír, Střelec, Kozoroh, Vodnář, Ryby. Tato známá souhvězdí tvoří kruh, a protože je převážná většina pojmenována podle zvířat, nazývají se společně zvěrokruh.

Hvězdy a souhvězdí vidíme tedy každé roční období různé. V létě můžeme pozorovat souhvězdí Kozoroha, v zimě vidíme souhvězdí Raka. Po celý rok můžeme na obloze vidět Polárku (Severku - ukazuje, kde je sever).

Proč nelze vidět hvězdy i ve dne? Děje se tak díky slunečnímu záření v atmosféře. Pokud by Země atmosféru neměla, mohli bychom vidět hvězdy na černé obloze po celý den.

Země a její družice

Jedinou přirozenou družicí Země je Měsíc. Ten je od Země vzdálen 384 403 km. Je menší než Země, tudíž působí menší gravitační silou. Kvůli nízké gravitaci si nemůže udržet žádnou atmosféru a pro pobyt na něm je potřeba mít skafandr se zásobou vzduchu. Povrch je vyprahlá poušť plná kráterů.

Temným skvrnám na Měsíci se říká moře, ačkoli dnes již víme, že to jsou vyprahlé pláně, ne vodní plochy, jak se domnívali naši předci. Na Měsíci není tedy žádný vzduch ani voda a teplota se pohybuje od - 190°C do 110°C . Není zde možný žádný život.

Měsíc oběhne Zemi za 29 dní a za tuto dobu se také otočí kolem své osy. Z toho důvodu vidíme vždy jen jednu stranu Měsíce. Měsíc působí na Zemi svou gravitační silou a způsobuje mořský příliv a odliv.

Ostatní družice označujeme jako umělé družice. Jsou vyrobené člověkem a vyslané (vynesené raketou) na oběžnou dráhu okolo naší planety. Jsou využívané pro předpovědi počasí (meteorologické), vědecký výzkum (astronomické a geodetické), přenášení rozhlasu, televize a telefonních hovorů (spojové), pro navigaci lodí a letadel (navigační) nebo také pro špionáž (špionážní), neboť odhalí raketové a vojenské základny. Umělé družice můžeme na obloze spatřit často. Vypadají jako hvězdičky, které se pomalu pohybují. 

Kosmická loď je umělá družice s lidskou posádkou. Astronauti zde zažívají stav beztíže.

Člověk ve vesmíru

Pilotované kosmické lety, tedy lety s lidskou posádkou, jsou mnohonásobně náročnější než vypouštění družic. První let do vesmíru se odehrál 12. dubna 1961 na kosmické lodi Vostok 1, na palubě s prvním člověkem mimo planetu Zemi J. A. Gagarinem.

První člověk na Měsíci byl Neil Armstrong 21. července 1969.

Poté následovaly další lety do vesmíru i na povrch Měsíce sloužící k vědeckému bádání. V současnosti se na naší oběžné dráze nachází Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), kde se její posádka zabývá výzkumy a experimenty z oblasti fyziky, astronomie, biologie či meteorologie.


   
   

Copyright © 2017 - 2020 Eductify