Měsíc
Měsíc je druhé nejjasnější těleso, které můžeme na obloze vidět. Zároveň je to náš nejbližší vesmírný soused, je vzdálen od Země 384400 km. Měsíc obíhá kolem Země a zároveň rotuje. Je zhruba čtyřikrát menší než Země, průměr je 3474 km a je na něm 6krát menší gravitace než na Zemi. Temným skvrnám na Měsíci se říká moře, ačkoli dnes již víme, že to jsou vyprahlé pláně, ne vodní plochy, jak se domnívali naši předci. Na Měsíci není tedy žádný vzduch ani voda a teplota se pohybuje od - 190°C do 110°C . Není zde možný žádný život.
Měsíc nemá ani atmosféru, ani magnetické pole. Je to jediné vesmírné těleso kromě Země, po kterém se procházeli lidé, prvním byl Neil Armstrong v roceNa rozdíl od Země mají jiné planety větší počet měsíců. Například obří planeta Jupiter má 80 měsíců, Saturn kolem 140, Mars 2. Merkur a Venuše nemají žádný.
Fáze Měsíce
Doba, za kterou Měsíc oběhne Zemi, je přibližně 29 dní. To, v jaké fázi se Měsíc nachází, určíme podle tvaru osvětlené části tohoto tělesa.
Vidíme-li Měsíc jako plný osvětlený kruh, říkáme, že je úplněk. Pak lze vidět z osvětlené části stále menší plochu - Měsíc postupně ubývá - couvá. Po týdnu můžeme pozorovat osvětlenou část, jež má tvar písmene C. Po dalším týdnu, kdy již nevidíme žádné osvětlené místo, nastává nov. Poté začne Měsíc přibývat - dorůstat, můžeme vidět část ve tvaru písmene D. A po dalším týdnu nastává opět úplněk.
Může se mylně zdát, že se Měsíc neotáčí kolem své osy, protože jedna strana Měsíce je neustále přivrácena k Zemi a druhou, tzv. odvrácenou nedokážeme ze Země spatřit. Měsíc je totiž ve vázané rotaci se Zemí, takže doba jeho rotace kolem osy je rovna době jeho oběhu kolem (Země).
Zatmění Měsíce
K zatmění Měsíce dochází v době úplňku, pokud se dostane do stínu Země. Může dojít k úplnému zatmění - Měsíc je celý zastíněn Zemí (latinsky umbra - plný stín) a my jej například hodinu nevidíme.
Jestliže Měsíc projde pouze okrajem zemského stínu (tzv. polostínem, lat. penumbra ), část Měsíce můžeme stále vidět, mluvíme o částečném zatmění.
K zatmění Měsíce dochází dvakrát až třikrát ročně.
Zatmění Slunce
K zatmění Slunce dochází, pokud se Slunce, Země a Měsíc dostanou do jedné přímky a Měsíc Slunce zastíní. Na rozdíl od pozorování zatmění Měsíce, které je bezpečné konat pouhým okem, dalekohledem apod., se při pozorování zatmění Slunce doporučuje použít speciální filtry či svářečské sklo. Jinak hrozí poškození sítnice a slepota. Zatmění Slunce také provází ztmavnutí oblohy.
Uplné zatmění Slunce se objevuje ojediněle a je pozorovatelné jenom z určité části planety (červené místo). V Česku to bude až v roce
Vznik Měsíce
Měsíc nejpravdepodobněji vznikl po srážce Země s objektem velkým jako planeta Mars, zhruba před 4.5 miliardami let. Tato srážka byla tak silná, že odstranila obrovské množství hmoty z povrchu Země, která se poté spojila a vytvořila Měsíc. Tyto vzorky přinesené z měsíčního povrchu misí Apollo obsahují minerály, které jsou typické pro horniny vytvořené na Zemi, což podporuje tuto myšlenku. Ze začátku se Měsíc držel ve stále stejné vzdálenosti od Země, ale pak se z oběžné dráhy vychýlil (začal se vzdalovat rychlostí 4 cm za rok), následkem čeho se den na Zemi začal prodlužovat z 19 hodin na 24 hodin a stále roste. Čím je totiž Měsíc dál, tým se Zem otáčí pomaleji.
Přiliv a odliv
Příliv a odliv jsou cyklické změny ve výšce hladiny moří a oceánů, které jsou způsobeny gravitačními silami Měsíce a Slunce působícími na Zemi. Když je Měsíc nad určitou oblastí Země, jeho gravitační síla přitahuje vodu k sobě, což způsobuje její nahromadění, tzv. lunární dmutí. Stejně působí i Slunce, ale i když je mnohem hmotnější než Měsíc, je od Země mnohem vzdálenější, a proto jsou solární dmutí mnohem menší. K přílivu a také odlivu dochází přibližně každých 12 hodin a zatímco na jedné části planety je přiliv, jinde je odliv. Nazýváme je také slapové jevy.
Zvláště silné přílivy a odlivy (tzv. skočné) nastávají tehdy, když se Země, Měsíc a Slunce nacházejí na jedné přímce a jejich síly se tudíž sečtou. To se děje, když je Měsíc v novu nebo úplňku.
Naopak, když Měsíc a Slunce svírají pravý úhel, síly se navzájem ruší, přílivovou vlnu to zeslabí (tzv. hluchý příliv).
