Fyzika Testy - cvičení z fyziky

Magnetické vlastnosti látek

Zkopíruj odkaz na toto téma. expand learning text

Magnetické vlastnosti látek

V minulosti se v oblasti zvané Magnesia na území Turecka těžil nerost, který podle ní dostal jméno magnetovec/magnetit. Obsahuje železo a přitahuje předměty z některých kovů. Jde o tzv. přírodní magnet.

Dnes již používáme tzv. umělé magnety (jsou vyrobené ze speciálních kovových slitin, tzv. feritů). Mohou mít tvar tyče/válce nebo podkovy. Rozšířeným druhem je také magnetka, otáčivý tenký tyčový magnet upevněný pouze v jednom bodu ve svém středu.

Všechny magnety mají dva konce, které nazýváme póly. Jeden z nich označujeme jako severní (písmeno N z angl. North, používáme červenou barvu) a jižní (písmeno S z angl. South, používáme barvu modrou). Mezi nimi je tzv. netečné pásmo.

Když k sobě přiblížíme dva magnety se stejnými konci, odpuzují se. Když je natočíme opačnými konci, přitahují se. V obou případech na sebe působí magnetickou silou, která může být odpudivá nebo přitažlivá.
Velikost magnetické síly se zmenšuje s rostoucí vzdáleností od magnetu.

Magnety se vzájemně přitahují/odpuzují, i když se přímo nedotýkají. Je to proto, že uvnitř i kolem magnetu existuje magnetické pole, v rámci kterého tyto magnetické síly působí.

Znázorňujeme je tzv. indukčními čarami, které postupují od severního pólu k jižnímu. Na pólech magnetu jsou nejhustší, protože tam je silové působení magnetického pole největší. Obrázek dole ukazuje také, jak by se natočily magnetky v blízkosti magnetu. Jejich výhodou totiž je, že se samovolně natáčí podle nejbližšího magnetického pole.

SN
SNSN

Kdybychom magnet rozpůlili, vznikly by dva magnety, z nichž by každý měl opět oba póly.

Magnetické pole přitahuje taktéž tělesa ze železa, kobaltu a niklu. Tyto kovy jsou s tzv. feromagnetickými vlastnostmi (např. ocel je slitina železa a uhlíku, takže magnet na ni působí). Látky, na které magnet nepůsobí, označujeme jako nemagnetické. Je to naprostá většina látek kolem nás, např. vosk, papír, dřevo, korek, ale také některé kovy jako zlato, zinek, měď, hliník.


Magnetická indukce

Tělesa s feromagnetickými vlastnostmi se v blízkosti magnetu zmagnetují - začnou se chovat jako magnet a přitahovat ostatní kovová tělesa. Tento jev nazýváme magnetickou indukcí a může být trvalá (Vlastnosti magnetu si těleso ponechá i po odstranění z blízkosti magnetu, vznikne z něj trvalý magnet. Takovéto těleso musí být stvořeno z magneticky tvrdého materiálu.)
nebo dočasná (u těles z magneticky měkkého materiálu). Např. ocel v závislosti na tom, z čeho je vyrobená, může být magneticky tvrdá nebo měkká.

Zemské póly

Rozšířeným druhem je také magnetka, otáčivý tenký tyčový magnet upevněný ve středu (dá se nasimulovat umístěním tyčového magnetu do misky s vodou). Pokud se v blízkosti nenachází jiný magnet, magnetka se vždy natočí tím stejným směrem (severní pól na sever, jižní na jih). Toho využívali cestovatelé v minulosti, i když jev se podařilo vysvětlit až ve 13. století francouzským učencem Peregrinem.

Zjistil, že Země je vlastně obrovský kulový magnet s vlastním magnetickým polem a dvěma póly. K těmto pólům se magnetka vždy natočí. Oproti zemské ose jsou vychýlené o 12°, to znamená, že oba geomagnetické póly (severní i jižní) se nacházejí přibližně 1200 km od geografických pólů.

K určování světových stran používáme kompas, k určování směru pochodu buzolu. Oba obsahují magnetku a směrovou růžici. Směrová růžice4 základní světové strany (Sever-North-N, Jih-South-S, Východ-East-E, Západ-West-W) a může zobrazovat taktéž strany mezi nimi (severovýchod, jihovýchod, severozápad, jihozápad). Magnet uvnitř kompasu nebo buzoly se nazývá střelka.

Důsledkem magnetického pole Země a Slunce je polární záře, jev, který můžeme sledovat v polárních oblastech. Sluneční vítr vyslaný sluneční erupcí v důsledku magnetického pole částečně vstoupí do zemské atmosféry a vytváří tuto záři.


   
   

Copyright © 2017 - 2020 Eductify