Bezpečnost při práci s elektřinou
Elektřina je dobrý sluha, ale zlý pán. Elektrické rozvody a spotřebiče dokáží při poruše nebo nesprávném zacházení způsobit požář, zranění nebo dokonce úmrtí, neboť i velmi malý střídavý proud může být smrtelný. Proto musíme být opatrní a dodržovat několik pravidel.
Nedotýkáme se holou rukou kovových částí elektrických zásuvek a nikdy do nich nestrkáme kovové předměty jako např. hřebíky nebo nůžky. Když připojujeme spotřebič, nesmíme mít vlhké ruce, protože by voda mohla vytvořit vodivé spojení mezi zásuvkou a naším tělem. Všimněme si, že každý elektrický kabel, vodič ve zdi či kabely se zástrčkou od spotřebičů, např. vysavače nebo nabíječky jsou obalené vrstvou izolantu. Jestliže vidíme, že tato vrstva je narušená, je nutné přestat spotřebič používat a nechat opravit. Pokud je nutná práce s elektřinou, měli by elektrikáři a řemeslníci sáhnout po gumových ochranných rukavicích. Při pokusu opravit spotřebič (např. ucpanou tiskárnu) je potřeba vytáhnout jej ze zásuvky.
V každé budově nebo bytě bychom měli najít ve zdi elektrickou rozvodovou skříňku obsahující jističe. Jsou to malé páčky, které řídí přítok elektrického proudu. Každá z nich většinou odpovídá jedné místnosti či jednomu elektrickému okruhu. Jejich zapnutá poloha je směrem nahoru. Pokud je vypneme/shodíme, přeruší se tok proudu v elektrickém obvodu. Je-li nutné v dané místnosti vyměnit žárovku nebo opravit elektrické rozvody, jistič se kvůli bezpečnosti musí vypnout. Někdy se jistič shodí sám, např. když praskne žárovka či se porouchá zapojený spotřebič a je potřeba ho nahodit.
Zkrat je nebezpečný stav, kdy v elektrickém obvodu neprochází elektrický proud přes spotřebič, ale přímo od jednoho pólu zdroje k druhému. Nastává, pokud dojde k přímému vodivému propojení pólů zdroje, například při poškození izolace vodičů uvnitř spotřebiče nebo polití spotřebiče vodou. Pak velikost proudu stoupne a vodič se nadměrně zahřívá. Následkem tepla může dojít k poškození zdroje nebo spotřebiče, často i k požáru. Dojde-li ke zkratu, je třeba okamžitě přerušit elektrický obvod, např. jističem. Uvnitř spotřebičú je také často pojistka. To je součástka, uvnitř které se vlivem horka roztaví drátek a obvod se přeruší. Na rozdíl od jističe se pojistka po poruše spotřebiču musí vyměnit.
Schematická značka pojistky vypadá takhle:
Při provozu elektrických zařízení by mohlo dojít k nahromadění náboje na jejich povrchu (tzv. statická elektřina), což může být nebezpečné. Z tohoto důvodu jsou vodivé části uzemněné. Pokud se nabijí statickou elektřinou, náboj je kabelem spojeným se zemí okamžitě sveden do země (půda obsahuje také určitou vlhkost, která přivede/odvede elektrony potřebné k tomu, aby bylo těleso elektricky neutrální).
První pomoc
Při proudění lidským tělem způsobuje elektrický proud popáleniny, zranění i zástavu srdce. Následky závisí na napětí zdroje a včasném poskytnutí pomoci. Jak správně postupovat?
Pokud je zraněný napojen na zdroj proudu uvnitř budovy, nedotýkáme se ho, neboť kontakt s jeho tělem by do nás také zavedl proud. Kontakt s eletrickým proudem totiž způsobuje v lidském těle křeče a zasažený se proto sám od sebe nedokáže uvolnit, např. pustit kabel z ruky. Vypneme proud, např. jističem nebo použijeme nevodivý předmět (dřevěná tyč, koště, suché noviny apod.) a zkusíme odtrhnout zasaženého od proudu.
Je-li oběť zásahu proudu v bezvědomí či se cítí špatně, voláme záchrannou službu (155). Jestliže je zraněný v bezvědomí, zakloníme mu hlavu, zkontrolujeme dýchací cesty a vyčkáme na sanitku. Pokud nedýchá, poskytujeme do jejího příjezdu resuscitaci (masáž srdce).
Pokud došlo k zásahu vysokým napětím např. u stožáru nebo železnice, držíme se bezpečně dál a voláme záchrannou službu (155), hasiče (150) nebo obecně 112.
Hašení požáru
Jestliže se vznítí elektrické zařízení a je stále pod proudem, je životu nebezpečné hasit toto zařízení či jeho okolí vodou nebo pěnovými hasicími přístroji (vytvořili bychom vodivé spojení a proud by nás také zasáhl). Můžete použít jiné typy hasicích přístrojů – práškové, sněhové nebo halotronové. Voláme také hasiče (150).
Tužkové a knoflíkové baterie
Tužkové a knoflíkové baterie jsou poměrně bezpečné, protože co se týká proudu a napětí, dosahují malých hodnot (netýká se bateríí v autě) a stejnosměrný proud není tak nebezpečný jako střídavý. Avšak obsahují uvnitř smrtelně jedovaté sloučeniny, připadně dojde-li k uvíznutí v trávící soustavě, může v jícnu vznikat velice nebezpečný elektrický proud.
Když dojde k tomu, že dítě omylem sní knoflíkovou baterii nebo olíže vyteklou baterii, je nutné okamžitě navštívit pohotovost. Baterie, u kterých vidíme, že se z nich chemikálie vylučuje, okamžitě vyhazujeme. Vybité a použité baterie nepatří do komunálního ani běžného tříděného odpadu. Použité a vybité baterie nebo akumulátory můžeme vyhazovat na místech, jež jsou označena jako místa zpětného odběru pro baterie.
