Fyzika Testy - cvičení z fyziky

Teplota

Zkopíruj odkaz na toto téma. expand learning text

Teplota

Teplotu značíme t a měříme ji pomocí teploměru. Rozlišujeme teploměry kapalinové, bimetalové, polovodičové a digitální.

Kapalinové teploměry (rtuťové, lihové) jsou založeny na principu objemové teplotní roztažnosti kapalin, kdy se například rtuť v teploměru zahřeje, roztáhne se a stoupá výš.

Bimetalový teploměr je založen na délkové teplotní roztažnosti kovů. Obsahuje proužek ze dvou různých kovů, který se při změně teploty ohýbá a pootáčí ručičkou na přístroji.

Teplotu určujeme pomocí stupnice na teploměru. Nejčastěji používáme Celsiovu stupnici (t), jejíž jednotka teploty je Celsiův stupeň - °C. Teplota tání je 0 °C a teplota varu 100 °C.

V USA se převážně používá stupnice, která se nazývá Fahrenheitova (F) a její jednotka teploty je stupeň Fahrenheita - °F. Bod mrazu je 32 °F a bod varu vody je 212 °F.

Další stupnici nazýváme Kelvinovu (K) a její základní jednotkou je Kelvin (K). Začíná od absolútní nuly (0 K), čož je stav látky, ve které se zastaví veškerý tepelný pohyb částic nebo-li teplota (je to experimentálně nedosažitelná a teoreticky nejnižší možná teplota, −273.16 °C), trojný bod vody je 273.16 K, což je teplota 0.01 °C při tlaku 613 Pa.

Fahrenheit−273.15 °C0 °C100 °CCelsius0 K−459.67 °F273.15 K373.15 KKelvin32 °F212 °F

Měření

Abychom změřili teplotu nějakého tělesa či látky, musíme se jich teploměrem (respektive kuličkou teploměru) dotýkat, co nejvíce. Pro správné určení teploty je třeba vyčkat, než se teplota na teploměru ustálí, poté ji odečíst tak, že se na teploměr díváme kolmo. Teploměrem nelze změřit teplotu, která je mimo jeho stupnici.

Venkovní teplota se měří vždy ve stínu, jinak bychom se nedozvěděli teplotu vzduchu, ale teplotu slunečních paprsků.

Teplotní roztažnost

Látky (pevné, kapaliny, plyny) se při zahřátí roztahují a při ochlazování smršťují (různé látky různě). Příkladem pevné látky může být železná tyč, kterou zahřejeme, a ona se prodlouží. Okem je toto prodloužení neznatelné, je třeba většího objektu. Prakticky toto lze pozorovat na Eiffelově věži, která je v létě asi o 10 cm vyšší než v zimě.

Tento fyzikální jev je důležitý například při pokládání kolejí, při kterém se musí s roztažností počítat, aby vlak nevykolejil.

Objem kapalin a plynů se zahříváním zvětšuje a ochlazováním zmenšuje. Například po nalití horké vody do sklenice, sklenice praskne, neboť se od vody zahřeje a roztáhne. Ta část sklenice, která je ještě studená, se však neroztáhne a praskne.

Zahřátím kapaliny se zvětšuje její objem, ale její hmotnost se nemění.

Pokud je plyn uzavřen v nádobě a zahřeje se, nemá kam uniknout a může nádobu roztrhnout. Proto je také na různých sprejích napsáno, abychom daný výrobek nevystavovali určitým teplotám nebo jej nevhodili do ohně.


   
   

Copyright © 2017 - 2020 Eductify