Fyzika Testy - cvičení z fyziky

Lidské oko

Zkopíruj odkaz na toto téma. expand learning text

Lidské oko

123456789

Povrch oka je chráněn rohovkou (na obr. č. 1), což je tvrdší průhledná vrstva.

Světlo vstupuje do oka zornicí (č. 3) v níž je umístěna čočka. Zornici také nazýváme panenka.

Duhovka (č. 2) je clona okolo zornice, vytváří barvu oka a zabraňuje vniknutí paprsků do oka jinudy než zornicí. Reguluje množství světla dopadající na sítnici tím, že rozšiřuje (při malém světle) nebo zužuje (při vysokém osvětlení) zornici svým stahováním. 

Čočka (č. 4) je průhledná spojka o ohniskové vzdálenosti asi 2 cm. Její zadní část je více zakřivená. Je pružná a může měnit svůj tvar (ohniskovou vzdálenost), což způsobuje, že můžeme vidět ostře předměty, které jsou blízko před námi, ale také předměty velmi vzdálené.

Čočka vytváří na sítnici skutečný a převrácený obraz, který je menší než námi pozorovaný předmět. Vždy vnímáme předmět v tom směru, ve kterém na sítnici dopadají paprsky. Obraz, jenž vznikne na sítnici, zpracuje náš mozek tak, že jej vnímáme jako přímý.

Po průchodu čočkou vstupuje světlo do sklivce (č. 9), průhledné rosolovité tekutiny.

Nakonec světlo dopadá na sítnici (č. 5), která má funkci stínítka. Sítnice se skládá z tyčinek a čípků.

Tyčinky vnímají jen černobílý obraz a umožňují nám vidění za šera.

Čípky umožňují barevné vidění a nejvíce se nachází na místě sítnice zvané žlutá skvrna.

Žlutá skvrna (č. 6) je místem nejostřejšího vidění a nalezneme ji na průsečíku sítnice se zornou osou.

Místo, kde zrakový nerv (č. 8) vystupuje ze sítnice, se nazývá slepá skvrna (č. 7). V tomto místě nejsou žádné tyčinky ani čípky. Pokud dopadnou paprsky na tento bod, nemůžeme předmět vidět. Proto musíme pohnout hlavou při přechodu silnice, abychom změnili úhel paprsků dopadajících do oka a zabránili tomu, že bychom neviděli vozidlo, jehož obraz na slepé skvrně vznikl.

Oční vady

S přibývajícím věkem či vrozenou vadou může být pružnost čočky porušena a vznikají oční vady. Rozlišujeme krátkozrakost nebo dalekozrakost.

Člověk trpící krátkozrakostí vidí dobře na blízko, ale vzdálené předměty vidí rozmazaně. Krátkozrakost vzniká, pokud je sítnice daleko od čočky, která je příliš vyklenutá a vytvoří ostrý obraz vzdálených objektů před sítnicí (na sítnici pak rozmazaný). Na tuto vadu použijeme brýle, které obsahují rozptylky.

Je-li oko trochu zploštělé a sítnice se nachází blízko čočky, vzniká obraz za sítnicí. Dalekozraký člověk tedy vidí rozmazaně blízké předměty. Na dalekozrakost použijeme brýle obsahující spojky.

Zdravé oko vidí předměty nejostřeji ve vzdálenosti 20 - 30 cm. Pokud se námi pozorovaný předmět nachází ve vzdálenosti 25 cm, oko se nejméně namáhá a hovoříme o tzv. konvenční zrakové vzdálenosti.

Pokud jsme mladí, čočky v očích jsou pružné a snadno tedy zaostříme na blízko. To se však mění s věkem, kdy čočka začíná tuhnout a nezkřiví se ani při uvolnění svalu, a starší lidé musí nosit brýle na čtení.

Prostorové vidění

Prostorové vidění - vnímání hloubky - si můžeme popsat následovně. Do každého oka vstupují světelné paprsky z jiného úhlu a každé oko vnímá pozorovaný objekt jinak. Tyto dva vjemy se spojí a vzniká prostorový obraz.


   
   

Copyright © 2017 - 2020 Eductify