Skupenství látek
Látky se mohou vyskytovat ve třech skupenstvích jako pevná látka, kapalina nebo plyn. Stejná látka se může vyskytovat v různých skupenstvích v závislosti na teplotě a tlaku, např. led je ve skupenství pevném, voda ve skupenství kapalném a vodní pára ve skupenství plynném.
Někdy rozlišujeme čtvrté skupenství, tzv. plazmu (seskupení nabitých a neutrálních částic, které vykazuje kolektivní chování a je schopné jako celek generovat a reagovat na globální elektrická a magnetická pole). Je to nejrozšířenější forma látky, tvoří až 99 % hmoty vesmíru, jsou to např. konvenční hvězdy, mlhoviny, sluneční vítr, blesk, polární záře, také se vyskytuje uvnitř zářivek či v elektrickém oblouku.
Skupenské přeměny
Změnou/proměnou skupenství rozumíme fyzikální děj, při němž se mění skupenství látky (při změně tlaku nebo teploty).
Vypařování také označujeme jako var. Pro kondenzaci se někdy používá název kapalnění.
Pevné látky
Pevné látky mají stálý tvar a mohou mít různé vlastnosti:
- křehkost - popisuje, jak lehce se těleso zlomí (trvalá změna stavu), křehká je např. křída
- tvrdost - určujeme podle toho, jak snadno lze těleso ohnout, můžeme porovnat vrypem tvrdší látkou do měkčí látky, nejtvrdší látka je diamant (tvrdost vyjadřuje tzv. Mohsova stupnice, která začíná mastekem a končí diamantem)
- pružnost - dočasná změna tvaru, po ohnutí se vrátí k původnímu tvaru (guma, žvýkačka)
- tvárnost - trvalá změna tvaru (modelína, hlína, marcipán, drát z hliníku)
- hustota - vyjadřuje, jakou hmotnost má jednotkový objem látky (laicky řečeno, jak je látka těžká s přihlédnutím na její objem, např. kostka z korku bude lehčí než stejně velká kostka železa)
- stlačitelnost - změna objemu tělesa. Pevné látky jsou nestlačitelné. Např. u plastelíny můžeme mít pocit, že je stlačitelná, ale plastelína tím, že ji stlačíme, mění svůj tvar, ale nemění objem.
Částice pevných látek jsou blízko u sebe a pohybují se velmi málo (říkáme, že vibrují).
Pevné látky dle uspořádání částic dělíme do dvou skupin:
- krystalické látky mají pravidelné uspořádání částic ve tvaru krychle/mřížky, např. kamenná sůl, křemen atd.
- amorfní/beztvaré látky nemají pravidelné uspořádání částic, např. vosk, polymery, kaučuk, bavlna atd.
Vlastnosti kapalin a plynů
Díky snadnému vzájemnému pohybu částic (této vlastnosti říkáme tekutost) kapaliny a plyny nedokážou udržet stálý tvar.
| Kapaliny | Plyny |
| tekutost | tekutost |
| nemají stálý tvar | nemají stálý tvar |
| malá vzdálenost částic | velká vzdálenost částic |
| velmi malá/žádná stlačitelnost v důsledku odpudivých sil mezi molekulami (neměnný objem) |
snadná stlačitelnost (mění objem) |
| přizpůsobují se tvaru nádoby vodorovná hladina (v tíhovém poli) |
jsou rozpínavé, přizpůsobují se tvaru nádoby, vyplní ji vždy celou |
| ve spojených nádobách je hladina stejně vysoko |
jsou rozpínavé, přizpůsobují se tvaru nádoby, vyplní ji vždy celou |
Ve všech ramenech spojených nádob jsou hladiny kapaliny v téže vodorovné rovině:
