Prvky, sloučeniny a směsi

Látky

Prvky, sloučeniny a směsi

Sloučením dvou nebo více atomů jednoho nebo více prvků vznikne částice látky zvaná molekula.

Látka, která se skládá ze stejných atomů a kterou nelze rozdělit na jednodušší látky, je prvek. Každý prvek má svoji značku, např. železo Fe, lithium Li, helium He. Prvky se liší počtem protonů v jádře a jsou zaznamenané v Periodické soustavě prvků. Jejím autorem je ruský vědec D. I. Mendělejev. Např. železo je prvek, který má v jádře 26 protonů. Všechny atomy, které mají v jádře 26 protonů, jsou železem. Pokud má atom jiný počet protonů v jádře, jedná se o atom jiného prvku, např. kobalt má 27 protonů, vodík jenom jeden, kyslík 8. Počet protonů v jádře atomu je skoro vždy neměnný. I když se protony odpuzují svým stejným nábojem, jsou velmi pevně vázány v jádře tzv. jadernou silou a rozbití jádra (rozpad na jiné prvky, tzv. štěpení jádra) nebo spojení jader dvou prvků (tzv. jaderná syntéza vyžaduje velmi složité prostředí a velkou energii, např. v jaderném reaktoru nebo uvnitř hvězdy.

Látky z chemického hlediska dělíme na látky čisté a směsné. Chemicky čistá látka je látka, jejíž složení je v celém jejím objemu stejné a je tvořena jedním druhem atomů, nebo molekul. Obsahují pouze jednu jedinou složku a proto má stálé charakteristické vlastnosti (teplotu varu a tání, hustotu).

Sloučenina je látka, která se skládá ze stejných molekul složených z atomů různých prvků (např. voda, oxid uhličitý, kyselina chlorovodíková). Prvek je látka tvořená stejnými atomy nebo molekulami ze stejných atomů. Sloučeniny můžeme vyjádřit chemickým vzorcem molekuly nebo značkou prvku.

Zde vidíme molekulu složenou ze dvou atomů vodíku (značka H) a také molekulu kyslíku (O) složenou ze dvou atomů kyslíku. V obou případech se jedná o molekulu jednoho prvku. Ale pokud se jeden atom kyslíku spojí se 2 atomy vodíku (H₂O-voda), jde o sloučeninu.

Směs je látka složená z různých prvků a sloučenin různého druhu (např. vzduch, mosaz). Jednotlivé složky směsi si zachovávají své původní vlastnosti (tj. jednotlivé složky směsi mají odlišnou teplotu tání, varu nebo hustotu). Na rozdíl od chemicky čistých látek, směs může být rozdělena na jednotlivé složky mechanicky nebo s využitím fyzikálně-chemických postupů. K směsím patří i voda, protože ta se v přírodě jako chemicky čistá látka prakticky nevyskytuje, jsou v ní rozpuštěné různé minerály ve formě iontů nebo vzdušný oxid uhličitý CO₂, také v ní pobývají bakterie. Pokud bychom chtěli chemicky čistou vodu složenou jenom z molekul H₂O, je možno jí průmyslově vyrobit. Je to pak destilovaná/demineralizovaná vodaa získává se destilací vodní páry.

Směsi dělíme na stejnorodé (homogenní) a různorodé (heterogenní). Stejnorodé směsi mají stejné složení po celém objemu a jejich částice se nedají opticky odlišit (např. sůl rozpuštěná ve vodě). Různorodé směsi mají různé složení v různých částech objemu a jednotlivé části rozeznáme často i pouhým okem (například písek smíchaný se štěrkem nebo žula, hornina tvořená z křemenů, živců a jiných nerostů, kde opticky rozeznáváme rozhraní mezi nimi).