Chemie názvosloví a testy

Doplň koncovku oxidu

Zkopíruj odkaz na toto téma. expand learning text

Oxidy

Oxidy jsou sloučeniny kyslíku s jinými prvky. Kyslík má v oxidech oxidační číslo -II (aniont). Název se skládá z oxidu a přídavného jména s koncovkou podle oxidačního čísla.

1.-ný např. Li2O, oxid lithný
2.-natý např. MgO, oxid hořečnatý
3.-itý např. Al2O3, oxid hlinitý
4.-ičitý např. CO2, oxid uhličitý
5.-ičný/-ečný např. P2O5, oxid fosforečný
6.-ový např. MoO3, oxid molybdenový
7.-istý např. Cl2O7, oxid chloristý
8.-ičelý např. OsO4, oxid osmičelý

Platí, že molekula musí být elektricky neutrální. Číslo za značkou prvku udává počet atomů v molekule. Pokud tam není, znamená to, že atom daného prvku se vyskytuje v molekule pouze jednou (např. CO2, oxid uhličitý, se skládá ze dvou atomů kyslíku a jednoho atomu uhlíku). Obecně platí, že první číslo ve vzorci může být 1 nebo 2 a druhé (za značkou O) 1 až 7. Prakticky se pro oxidy nemůže vyskytnout jiná kombinace čísel než v příkladech výše a každá tahle kombinace bude mít vždy stejnou koncovku. Např. Li2O je oxid lithný, Na2O je oxid sodný, Cs2O je oxid cesný atd. Koncovka i počet atomů se nemění.

Určení názvu oxidu na základě jeho vzorce

Li2O
Potřebujeme určit koncovku. Oxidační číslo jednoho atomu kyslíku je -II, oxidační číslo lithia zatím neznáme (X), takže je to LiX2O-II1. Vycházíme z toho, že molekula musí být elektricky neutrální. Musí tedy platit, že X.2=-II.1, kde X udává oxidační číslo lithia a zároveň koncovku. Jediné možné řešení rovnice je X=1 (-ný), takže to bude oxid lithný.

CO2
Oxidační číslo kyslíku je -II, takže CX1O-II2. Musí platit, že X.1=-II.2, kde X udává koncovku. Jediné možné řešení je X=4 (-ičitý), takže to bude oxid uhličitý.



Urči vzorec oxidu

Zkopíruj odkaz na toto téma. expand learning text

Oxidy

Oxidy jsou sloučeniny kyslíku s jinými prvky. Kyslík má v oxidech oxidační číslo -II (aniont). Název se skládá z oxidu a přídavného jména s koncovkou podle oxidačního čísla.

1.-ný např. Li2O, oxid lithný
2.-natý např. MgO, oxid hořečnatý
3.-itý např. Al2O3, oxid hlinitý
4.-ičitý např. CO2, oxid uhličitý
5.-ičný/-ečný např. P2O5, oxid fosforečný
6.-ový např. MoO3, oxid molybdenový
7.-istý např. Cl2O7, oxid chloristý
8.-ičelý např. OsO4, oxid osmičelý

Platí, že molekula musí být elektricky neutrální. Číslo za značkou prvku udává počet atomů v molekule. Pokud tam není, znamená to, že atom daného prvku se vyskytuje v molekule pouze jednou (např. CO2, oxid uhličitý, se skládá ze dvou atomů kyslíku a jednoho atomu uhlíku). Obecně platí, že první číslo ve vzorci může být 1 nebo 2 a druhé (za značkou O) 1 až 7. Prakticky se pro oxidy nemůže vyskytnout jiná kombinace čísel než v příkladech výše a každá tahle kombinace bude mít vždy stejnou koncovku. Např. Li2O je oxid lithný, Na2O je oxid sodný, Cs2O je oxid cesný atd. Koncovka i počet atomů se nemění.

Určení vzorce oxidu na základě jeho názvu

Oxid siřičitý
Potřebujeme určit oxidační číslo síry, podle přípony to je IV. Vzorec teda bude vypadat SIVXO-IIY. Uděláme křížové pravidlo (dolní čísla-počet atomů získáme výměnou oxidačních-horních čísel) a dostaneme SIV2O-II4. Dolní hodnoty vydělíme dvojkou (jako vždy v případě sudé koncovky) a získáme SO2.

Oxid jodistý
Potřebujeme určit oxidační číslo jodu, podle přípony to je VII. Vzorec teda bude vypadat IVIIXO-IIY. Opět vyměníme oxidační čísla a získáme IVII2O-II7. V případe liché koncovky se již krátit nedá, takže výsledek je I2O7.



Doplň koncovku sulfidu

Zkopíruj odkaz na toto téma. expand learning text

Sulfidy

Sulfidy jsou dvouprvkové (binární) sloučeniny síry s kovy. Síra má v sulfidech oxidační číslo -II (aniont). Název se skládá ze sulfidu a přídavného jména s koncovkou podle oxidačního čísla.

1.-ný
2.-natý
3.-itý
4.-ičitý
5.-ičný/-ečný
6.-ový
7.-istý
8.-ičelý

Platí, že molekula musí být elektricky neutrální. Číslo za značkou prvku udává počet atomů v molekule. Pokud tam není, znamená to, že atom daného prvku se vyskytuje v molekule pouze jednou (např. SnS2, sulfid cíničitý, se skládá ze dvou atomů síry a jednoho atomu cínu).

Určení názvu sulfidu na základě jeho vzorce

Na2S
Potřebujeme určit koncovku. Oxidační číslo jednoho atomu síry je -II, oxidační číslo sodíku zatím neznáme (X), takže je to NaX2S-II1. Vycházíme z toho, že molekula musí být elektricky neutrální. Musí tedy platit, že X.2=II.1, kde X udává oxidační číslo sodíku a zároveň koncovku. Jediné možné řešení rovnice je X=1 (-ný), takže to bude oxid sodný.

SnS2
Oxidační číslo síry je -II, takže SnX1S-II2. Musí platit, že X.1=II.2, kde X udává koncovku. Jediné možné řešení je X=2 (-ičitý), takže to bude sulfid cíničitý.



Urči vzorec sulfidu

Zkopíruj odkaz na toto téma. expand learning text

Sulfidy

Sulfidy jsou dvouprvkové (binární) sloučeniny síry s kovy. Síra má v sulfidech oxidační číslo -II (aniont). Název se skládá ze sulfidu a přídavného jména s koncovkou podle oxidačního čísla.

1.-ný
2.-natý
3.-itý
4.-ičitý
5.-ičný/-ečný
6.-ový
7.-istý
8.-ičelý

Platí, že molekula musí být elektricky neutrální. Číslo za značkou prvku udává počet atomů v molekule. Pokud tam není, znamená to, že atom daného prvku se vyskytuje v molekule pouze jednou (např. SnS2, sulfid cíničitý, se skládá ze dvou atomů síry a jednoho atomu cínu).

Určení vzorce sulfidu na základě jeho názvu

Sulfid cíničitý
Potřebujeme určit oxidační číslo cínu, podle přípony to je IV. Vzorec teda bude vypadat SnIVXS-IIY. Uděláme křížové pravidlo (dolní čísla-počet atomů získáme výměnou oxidačních-horních čísel) a dostaneme SnIV2S-II4. Dolní hodnoty vydělíme dvojkou (jako vždy v případě sudé koncovky) a získáme SnS2.



   
   

Copyright © 2017 - 2020 Eductify