Značky prvků

Znáš značku zlata? A co wolframu nebo rtuti?

Chemické značky prvků jsou mezinárodní jazyk chemie – stejné v Praze, Tokiu i New Yorku. Někdy jsou snadno pochopitelné (např. O = kyslík), jindy překvapivé: proč je železo Fe a zlato Au?

Odpověď najdeš v latině – chemici dříve používali latinské názvy prvků, ze kterých vznikly dnešní značky. V této kapitole si procvičíš značky nejdůležitějších prvků periodické soustavy.

Hlavní skupiny prvků

Alkalické kovy (Li, Na, K, Rb, Cs) jsou měkké a velmi reaktivní – prudce reagují s vodou. Například značka Na pochází z latinského názvu Natrium.

Kovy alkalických zemin (Be, Mg, Ca, Sr, Ba) jsou tvrdší a méně reaktivní.

Halogeny (F, Cl, Br, I) patří mezi nejreaktivnější prvky – fluor je vůbec nejreaktivnější prvek.

Vzácné plyny (He, Ne, Ar, Kr, Xe) jsou velmi málo reaktivní a běžně téměř nereagují.

Záludné značky prvků

Některé značky nevycházejí z českých názvů, ale z latiny:

Cu (cuprum) – měď

Ag (argentum) – stříbro

Au (aurum) – zlato

Fe (ferrum) – železo

Pb (plumbum) – olovo

Hg (hydrargyrum) – rtuť

Sn (stannum) – cín

W (wolfram) – wolfram

Tyto značky je potřeba si zapamatovat – často se objevují v chemických vzorcích.

Zajímavé skupiny prvků

Lanthanoidy (La–Lu) mají velmi podobné vlastnosti a používají se například v magnetech nebo elektronice.

Aktinoidy (Ac–Lr) jsou většinou radioaktivní – patří sem například uran (U) nebo plutonium (Pu).

U těchto prvků už značky většinou odpovídají jejich názvům, takže se snáze odhadují.