Podstatná jména
Podstatná jména označují názvy osob (Ivan, babička, dítě), zvířat (kůň, pes, jelen), věcí (struna, konev, lampa), dějů (plavání, učení, dýchání), vlastností (inteligence, zralost, lenost). Můžeme je rozdělit do několika skupin:
Konkrétní a abstraktní podstatná jména
Konkrétní podstatná jména označují názvy osob, zvířat a věcí. Lze si je představit či nahmatat, např. kočka, počítač, děda, lžíce, učitel, pták.
Abstraktní podstatná jména označují názvy vlastností, vztahů a dějů. Není možné si je konkrétně představit či nahmatat, např. láska, kreslení, odvaha, nepřátelství, inteligence.
Pozor! V některých situacích lze použít podstatné jméno v obou případech – jako konkrétní i jako abstraktní, např. Ta nová stavba byla již otevřena veřejnosti. (Stavba ve významu budova je konkrétní podst. jm.) x Stavba knihovny se neustále protahuje. (Stavba ve významu pracovní proces je abstraktní podst. jm.)
Obecná a vlastní podstatná jména
Obecná podstatná jména označují neurčité věci a skutečnosti. Pojmenovávají osoby, zvířata nebo věci stejného druhu, např. židle, student, had, řeka, kniha. Píšeme je s malým počátečním písmenem.
Vlastní podstatná jména pojmenovávají určitou skutečnost či jev. Označují konkrétní osoby, věci, zvířata či jevy, např. Alena, Londýn, Vánoce, Rexík, Morava, Brit. Píšeme je vždy s velkým počátečním písmenem.
Podstatná jména pomnožná, hromadná a látková
Podstatná jména pomnožná jsou ve tvaru množného čísla, avšak označují jen jednu věc, např. šachy, nůžky, kraťasy, dveře, narozeniny, Hradčany, Velikonoce.
Podstatná jména hromadná jsou ve tvaru jednotného čísla, avšak označují více věcí či jevů. Pojmenovávají kolektivy (zvířecí či lidské), soubory věcí a přírodních jevů, rostlinné porosty. Mohou končit například na –stvo, -ctvo, –í, -oví. Např. mládež, lidstvo, dobytek, houští, ptactvo, dříví, stromoví.
Podstatná jména látková jsou ve tvaru jednotného čísla a označují množství určité látky, např. džus, mouka, mýdlo, vzduch, sklo. Obvykle se řadí mezi nepočitatelná podstatná jména, což znamená, že pro určení přesného množství je třeba použít jednotku, míru či obal, např. kilo mouky, dva pecny chleba, sklenice vody.
