Mluvnické kategorie podstatných jmen
U podstatných jmen rozlišujeme tyto mluvnické/gramatické kategorie: rod, číslo, pád. Určovat můžeme také vzor, nejedná se ovšem o mluvnickou kategorii.
Rod
Mužský: ten strom, dům, kolega, Lubenec, Jan atd.
Ženský: ta žena, láska, závist, kost, ulice, step, Orava, Jana atd.
Střední: to děvče, auto, kuře, zábradlí, moře, pole, vysvědčení atd.
Životnost
V rodě mužském určujeme také životnost podstatných jmen:
Životná: pán, Petr, lovec, pes
Neživotná: hrad, stůl, koutek, prak
Životnost určujeme podle tvaru podstatného jména ve 4. pádě. Životná podstatná jména svůj tvar mění, neživotná nikoli. Například: pán - vidím pána X hrad - vidím hrad.
Číslo
Jednotné (singulár): muž, kolega, žena, štěně atd.
Množné (plurál): muži, kolegové, ženy, štěňata atd.
Pád
V českém jazyce rozlišujeme 7 pádů, na které se ptáme pádovými otázkami.
1. Nominativ: kdo? co? Muž, žena, dítě
2. Genitiv: (bez) koho? (bez) čeho? čí? Muže, ženy, dítěte
3. Dativ: (ke) komu? čemu? Muži, ženě, dítěti
4. Akuzativ: koho? co? (vidím) Muže, ženu, dítě
5. Vokativ: (oslovujeme, voláme) Muži! Ženo! Dítě!
6. Lokál: (o) kom? (o) čem? Muži, ženě, dítěti
7. Instrumentál: (s) kým? (s) čím? Mužem, ženou, dítětem
Pokud je třeba určit pád nesklonného podstatného jména (např. párty, rande), nahraď ho jiným podstatným jménem. Např. Večer chystám párty. ⇒ Večer chystám muže/stroj/ženu... ⇒ Koho, co? (4. pád - akuzativ)
Vzor
Vzory podstatných jmen nám pomáhají při skloňování. Dělíme je na vzory rodu mužského, ženského a středního.
Mužské: pán (živ.), hrad (neživ.), muž (živ.), stroj (neživ.), předseda (živ.), soudce (živ.)
Ženské: žena, růže, píseň, kost
Střední: město, moře, kuře, stavení
