Ohebné slovní druhy
Slovní druhy se dělí na:
1. ohebné: podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa
2. neohebné: příslovce, předložky, spojky, částice, citoslovce
Podstatná jména
Podstatná jména pojmenovávají osoby, zvířata, věci, děje, vlastnosti, stavy, např. auto, dům, žena, chřipka, smutek, vystoupení, Zuzka, čeština, vlna, století, teplota atd.
Přídavná jména
Přídavná jména označují vlastnosti osob, zvířat, věcí a jevů (např. pěkný, smutná, skleněná, kravský, holubí, cizí) nebo vlastnictví (např. otcův, matčin, Honzův, učitelčin atd.)
Zájmena
Zájmena odkazují na podstatná nebo přídavná jména a naznačují nebo nahrazují ve větě osobu, zvíře, věc nebo vlastnost. Zájmena patří mezi ohebné slovní druhy, můžeme je tedy skloňovat. Ke všem níže uvedeným zájmenům bychom tedy mohli přiřadit i jejich vyskloňované podoby. Stejně tak se obvykle mohou objevovat v mužském, ženském i středním rodě, přestože ve výpisu níže je s výjimkou osobních zájmen uvedena pouze jejich mužská varianta.
Dělí se na:
- osobní: já (mě, mně, mi, …), ty (tě, tebe, ti, …), on (něj, jeho, ho, mu, …), ona (ji/ni, jí/ní), ono, my, vy, oni, ony, ona. Patří sem i zvratné se, si (vyskytují se mimo jiné u zvratných sloves, např. ptát se), sebe.
- přivlastňovací (vyjadřují vlastnictví): můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, zvratné svůj
- ukazovací: ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám
- tázací kdo, co, jaký, který, čí
- vztažná (k připojení vedlejších vět): kdo, co, jaký, který, čí, jenž
- neurčitá (často obsahují tázací zájmeno): někdo, něco, něčí, kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, kdokoli(v), cokoli(v), jakýkoli(v), kterýkoli(v), leckdo, lecco, lecjaký, leckterý, čertvíkdo, čertvíco, čertvíjaký, každý, všechen, …
- záporná: nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný
Číslovky
Číslovky udávají množství, pořadí i členění, mohou být určité (např. jeden, dva, sto, patero, desatery, první, třetí, stý, pětkrát, sedminásobný, tři čtvrtě) i neurčité (např. mnoho, málo, několikátý, mnohokrát, několikerý).
Pozor na výrazy jako jednička, pětka, tisícovka, řadíme je k podstatným jménům.
Slovesa
Slovesa vyjadřují děj, činnost a stav osob, zvířat, např. stát, sedět, pracovala jsem, onemocní, bude muset, chtít, nevyrůst atd.
Pozor na tvary pomocných sloves být a mít, např. budeme, byla jsem, měli bychom, nemám, budeme mít jsou to také slovesa.
