Česká gramatika

Pořadí v abecedě (lehké)

Zkopíruj odkaz na toto téma. expand learning text

Pořadí v abecedě

Česká abeceda se skládá z písmen, která jsou řazena následovně: a (á), b, c, č, d (ď), e (é, ě), f, g, h, ch, i (í), j, k, l, m, n (ň), o (ó), p, q, r, ř, s, š, t (ť), u (ú, ů), v, w, x, y (ý), z, ž. Velká a malá písmena jsou přitom rovnocenná, nacházejí se na stejné úrovni.

Písmena uvedená v závorkách se nacházejí na stejné úrovni jako jejich základní podoba, přítomnost či nepřítomnost čárky nebo háčku v těchto případech pořadí v abecedě obvykle neovlivňuje. Pokud by se však slova lišila jen přítomností těchto znamének (např. kanon a kánon), za první v pořadí se považuje podoba bez háčků a čárek.

Řadíme-li slova podle abecedy, postupujeme od začátku slov po jednotlivých písmenech. Jména Barbora, Cyril a Anna by tedy byla abecedně seřazena takto: Anna, Barbora, Cyril.

Pokud bychom v seznamu měli více slov začínajících stejným písmenem, jejich pořadí bychom určili na základě dalších písmen jednotlivých slov. Pokud by tedy mezi jmény byla ještě Alena, nacházela by se v seřazeném seznamu před Annou, protože L je začátku abecedy blíže než N. Kdybychom chtěli do seznamu zařadit také Alici, zařadili bychom ji za Alenu, protože E se v abecedě nachází před I. Výsledné pořadí by tedy bylo Alena, Alice, Anna, Barbora, Cyril.



Rozděl na slabiky (lehké)

Zkopíruj odkaz na toto téma. expand learning text

Slabiky

Slabika neboli sylaba je nejmenší vyčlenitelná jednotka proudu řeči. Obecně platí, že samohlásky a dvojhlásky jsou nositelem slabičnosti a ve slově je alespoň tolik slabik, kolik je v něm samohlásek a dvojhlásek. Nositelem slabičnosti se můžou stát i slabikotvorné souhlásky l, r, m. Tuto úlohu ale plní jen v případě, že se nacházejí mezi dvěma jinými souhláskami nebo za souhláskou na konci slova, např. vlk, po-krm, po-str-čit, vr-ba, o-sm, bra-tr.

Skupiny za sebou následujících samohlásek (nejedná-li se o české dvojhlásky) obvykle vyslovujeme jako součást různých slabik: po-o-křát, vy-u-dit, vi-tri-ol, e-pi-de-mi-e, a-ler-gi-e, vá-ku-um, hé-li-um.



Kořen, předpona, přípona, koncovka

Zkopíruj odkaz na toto téma. expand learning text

Části slov

Jednotlivá česká slova můžeme rozdělit na několik částí, přičemž platí že některá slova se skládají z více částí než jiná. V češtině rozlišujeme čtyři základní typy těchto částí slov, jsou jimi kořen, předpona, přípona a koncovka.

Kořen

Můžeme říci, že kořen je tím, bez čeho se slova neobejdou, základním kamenem, ve kterém je soustředěn hlavní význam slov (například moř ve slově mořský). V některých případech může stát i samostatně, bez přítomnosti dalších částí slova, které jsou popsány níže (například slovo muž je zároveň kořenem). Podoba kořene se v různých slovech může více či méně lišit. Příkladem jsou různé podoby kořene ve slovech sníh, sněhový a sněžit.

Předpona

Předpona se nachází před kořenem (například vy- ve slově vytvořit). Platí, že za sebou může následovat i více předpon. Příkladem jsou předpony nej- a roz- ve slově nejrozšířenější.

Přípona

Přípona se nachází v pozici za kořenem (například -ář ve slově rybář). Její podoba se při skloňování nebo časování nemění (rybář bez rybáře). Ve slově se jich také může nacházet více. Příkladem jsou přípony -(t)el a -ník ve slově smrtelník.

Koncovka

Koncovka se nachází za kořenem (pokud je přítomna přípona, nachází se koncovka až za ní). Tato část slova se mění při skloňovaní nebo časování (například skála bez skály). V každém slově může být pouze jedna (delší nebo kratší) koncovka (například růžemi).



Slova podřazená, nadřazená a souřadná

Zkopíruj odkaz na toto téma. expand learning text

Slova nadřazená, podřazená a souřadná

Možná jste si všimli, že některá slova jsou obecnější než jiná. Jejich význam je širší a zahrnuje společné vlastnosti, které se vztahují na slova konkrétnější, která odpovídají jednotlivým příkladům. Pro pojmenování těchto vztahů mezi slovy používáme následující pojmy.

Slovo nadřazené

Slovo nadřazené odpovídá skupině, která má různé zástupce (členy). Jedná se o zmíněné obecnější slovo (například spisovatel), pro které můžeme uvést různé příklady (Karel Čapek, Eduard Bass, Ladislav Klíma apod.)

Slovo podřazené

Slovo podřazené je naopak příkladem, který spadá pod určité slovo nadřazené (tedy člen skupiny). Například Karel Čapek je podřazené slovo ke slovu spisovatel.

Slova souřadná

Slova podřazená, která se nacházejí na stejné úrovni (vztahují se ke stejnému slovu nadřazenému), mají mezi sebou vztah souřadnosti. Jedná se tedy o jednotlivé příklady z dané skupiny (například Karel Čapek a Eduard Bass).



   
   

Copyright © 2017 - 2020 Eductify