Hlásky a slabiky

Kolik slabik má „přátelství"? Je „ch" jedno písmeno nebo dvě? A může být souhláska nositelem slabiky?

Hlásky a slabiky jsou základní stavební prvky jazyka. Jejich znalost pomáhá správně dělit slova na konci řádku, rozumět výslovnosti i orientovat se v abecedě.

Hlásky a písmena – nejsou vždy totéž

Hláska je zvuk, který vyslovujeme. Písmeno je znak, který píšeme. Jedna hláska může být zapsána dvěma písmeny: ch je v češtině jedno písmeno (a jedna hláska), i když se zapisuje dvěma znaky. Naopak jedno písmeno může zastupovat různé hlásky: d ve slově dým = tvrdé [d], ale ve slově děti = měkké [ď].

Samohlásky a souhlásky

Samohlásky (vokály) jsou a, á, e, é, ě, i, í, o, ó, u, ú, ů, y, ý – a dvojhlásky ou, au, eu. Souhlásky (konsonanty) jsou všechna ostatní písmena.

Slabiky a slabikotvorné souhlásky

Slabika je zvuková jednotka řeči. Nositelem slabičnosti je obvykle samohláska nebo dvojhláska: ma-ma, au-to, stře-vo, kou-mák. V některých případech mohou být nositeli slabiky i souhlásky l a r, pokud stojí mezi souhláskami nebo na konci slova: vlk (1 slabika), vr-ba, po-str-čit. Slovo přátelství má 3 slabiky: přá-tel-ství – slabika ství obsahuje samohlásku í, která je jejím jádrem.

Česká abeceda a řazení

Česká abeceda: a, b, c, č, d, e, f, g, h, ch, i, j, k, l, m, n, o, p, q, r, ř, s, š, t, u, v, w, x, y, z, ž. Písmeno ch je samostatné a řadí se za h. Velká a malá písmena se při řazení nerozlišují. Diakritická znaménka (háček, čárka) se zohledňují jen tehdy, pokud se slova liší pouze jimi.