Vyjmenovaná slova
Víš, proč se píše „být" s y, ale „bít" s i? A co „výr", „vír", „sýr" nebo „síra"?
Vyjmenovaná slova jsou skupiny slov, po nichž píšeme y/ý, i když stojí za obojetnou souhláskou, kde by jinak mohlo být i/í. Seřazena jsou podle obojetných souhlásek B, L, M, P, S, V, Z (po F vyjmenovaná slova nejsou — jde o slova přejatá). Nestačí se však naučit jen základní seznam – klíčové je rozpoznat také jejich odvozená slova a nesplést je s podobně znějícími slovy, kde se píše měkké i/í.
Vyjmenovaná slova po jednotlivých souhláskách
Po B: být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, Přibyslav. Pozor na dvojici být (existovat) × bít (tlouci) – od ní se odvíjí celá řada slov: dobýt hrad (Y) × dobít baterii (I), nabýt vědomosti × nabít pušku.
Po L: slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš. Záludný chyták: lyže (Y) × ližiny (I); mlýn (Y) × mlít (I).
Po M: my, mýt, myslit, mýlit se, hmyz, myš, hlemýžď, mýtit, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mýto, mykat, Litomyšl. Pozor: mýt (umývat, Y) × mít (vlastnit, I); myslivec (Y) × milovat (I).
Po P: pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se. Příklad: „p_šnil se novou aktovkou" – správně pyšnil (od slova pýcha).
Po S: syn, sytý, sýr, syrový, sychravý, usychat, sýkora, sýček, sysel, syčet, sypat. Záludný pár: sýr (Y) × síra (I); syrový (Y) × sirý (I).
Po V: vy, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň. Důležité pravidlo: předpony vy-/vý- se vždy píší s tvrdým Y (vyletět, výborný, vyrobit). Pozor: výr (Y) × vír (I); viset, vidět, vítězit – „vi" zde není předponou.
Po Z: brzy, jazyk, nazývat, Ruzyně. Pozor: zívat (I) nepatří mezi vyjmenovaná slova.
Po F: V základním seznamu vyjmenovaná slova po F nejsou — jde o slova přejatá: fyzika, fyzioterapie, zefýr; předpona fyto- (fytoplankton).
Jak na odvozená slova?
Od každého vyjmenovaného slova lze odvodit další slova. Pokud kořen pochází z vyjmenovaného slova, píšeme Y i v odvozeninách – například od myslit: myšlenka, smysl, průmysl, úmysl, přemýšlet; od sypat: sýpka, nasypat, posyp, zásyp, sypký.
Nejčastější chytáky
Záměna vyjmenovaných slov s podobně znějícími slovy patří k nejtěžším místům českého pravopisu. Například: „po smrti matky zůstal s_rý" – správně sirý (I – není vyjmenované slovo), nebo „děvčata v_la věnce" – správně vila (plést, I – sloveso vít mezi vyjmenovaná slova nepatří).
