Píšeme spisovně
Píše se „naproti“, nebo „na proti“? „Jsi“, nebo „si“? A co „abys“ vs. „aby si“?
V češtině existují tvary, které znějí podobně, ale píšou se jinak. Právě tady se často chybuje.
Příslovečné spřežky
Spřežky jsou slova vzniklá spojením více slov – píšeme je dohromady:
naproti, vpravo, vlevo, nakonec, nahoře, dole, dovnitř
Pozor – někdy píšeme zvlášť:
na konci ulice (ptáme se „kde?“ → není spřežka)
nakonec jsem přišel (význam „nakonec“ → spřežka)
„Jsi“ × „si“
jsi = sloveso být:
Ty jsi přišel.
si = zájmeno:
Vzal si to.
„Abys“ × „aby si“
abys = jedno slovo (aby + jsi):
Chci, abys přišel.
aby si = dvě slova (aby + zájmeno):
Chci, aby si to vzal.
Spisovná × nespisovná slova
Spisovná používáme ve škole a ve formálním projevu:
sestra, boty, odpadkový koš
Nespisovná jsou běžná v mluvě, ale do testů nepatří:
ségrа, boty → botky (hovorově), odpaďák
Pozor na časté chyby:
jsem × sem
jsou × sou
být × bejt
Správné vazby
Některá spojení se musí naučit přesně:
záleží na něčem (ne „o něco“)
zeptat se na něco
lišit se od něčeho
Rychlá pomůcka
Když si nejsi jistý:
→ zkus si větu říct spisovně
→ nebo si ji představ v písemce
→ „zní to jako ve škole?“ → většinou správně

