Psaní dvojhlásek a ú/ů

Dvojhlásky au/ou

Zkopíruj odkaz na toto téma.


Poznávání dvojhlásek

Zkopíruj odkaz na toto téma. expand learning text

Dvojhlásky

Dvojhlásky jsou tvořeny dvěma sousedními samohláskami, které patří do stejné slabiky. Tyto samohlásky vyslovujeme dohromady a v češtině platí, že druhá z nich je oslabena. Nejedná se tedy například o slova vzniklé přidáním předpony, např. srovnejme výslovnost ou ve slovech pouto (dvojhláska/jedna slabika: pou-to) a poupravit (dvě samohlásky/dvě slabiky: po-u-pra-vit).

Mezi české dvojhlásky patří ou, au a eu, přičemž au a eu se objevují jen ve slovech cizího původu.



Psaní u/ú/ů

Zkopíruj odkaz na toto téma. expand learning text

Psaní u

Pokud se jedná krátkou slabiku, píšeme u (ulice, uprostřed, holub, ke dnu).

Psaní ů

Písmena ú/ů se používají k zachycení dlouhého u (jejich výslovnost se tedy neliší). Písmeno ů se objevuje pouze u slov domácích, a to uprostřed slova (sůl, hůl, kůra, průkaz) a v koncovkách (domů, hradů, pánům).

Psaní ú

Písmeno ú se v domácích slovech používá vždy na začátku (např. úhel, účast, úkol), po předponě (neúčast, zaúkolovat, nejúspěšnější, bezúhonný...) nebo na švu složenin (např. trojúhelník). Ú píšeme také v citoslovcích (, vrkú apod.).

U cizích slov píšeme ú vždy, ať už je to uprostřed (múza, kúra, skútr, štrúdl, ocún, fúrie), nebo na konci (např. iglú, ragú). Pokud bychom cizí slovo skloňovali a přidávali přitom koncovky, pak v nich bude stejně jako u slov domácích ů s kroužkem (např. pět skútrů).

*Pozor na*: kůra (stromu) x kúra (léčebná/zkrášlující, např. manikúra, pedikúra)



Psaní ú/ů

Zkopíruj odkaz na toto téma. expand learning text

Psaní ú/ů

Písmena ú/ů se používají k zachycení jedné hlásky (jejich výslovnost se tedy neliší). Jejich zápis se řídí následujícími pravidly:

Psaní ů

Písmeno ů se objevuje pouze u domácí slovní zásoby, a to uprostřed slova (sůl, hůl, kůra, průkaz) a v koncovkách (domů, hradů, pánům).

Psaní ú

Písmeno ú se v domácích slovech používá vždy na začátku (např. úhel, účast, úkol), po předponě (neúčast, zaúkolovat, nejúspěšnější, bezúhonný...) nebo na švu složenin (např. trojúhelník). Ú píšeme také v citoslovcích (, vrkú apod.).

U cizích slov píšeme ú vždy, ať už je to uprostřed (múza, kúra, skútr, štrúdl, ocún, fúrie), nebo na konci (např. iglú, ragú). Pokud bychom cizí slovo skloňovali a přidávali přitom koncovky, pak v nich bude stejně jako u slov domácích ů s kroužkem (např. pět skútrů).

*Pozor na*: kůra (stromu) x kúra (léčebná/zkrášlující, např. manikúra, pedikúra)



   
   

Copyright © 2017 - 2023 Eductify