Spodoba

Proč říkáme „had“ jako [hat] a „sladký“ slyšíme jako [slatkí]? Co je to spodoba znělosti?

Spodoba znělosti znamená, že se souhlásky ve výslovnosti navzájem ovlivňují.

Některé hlásky jsou znělé (zní „silněji“), jiné neznělé – a při mluvení se často přizpůsobí svému okolí.

Důležité: píšeme správný tvar slova, ne to, co slyšíme.

Znělé a neznělé souhlásky

Souhlásky tvoří dvojice:

Znělé: b, d, ď, z, ž, g, h, v, dz, dž

Neznělé: p, t, ť, s, š, k, ch, f, c, č

Některé souhlásky (m, n, l, r, j) se nemění.

Na konci slova

Na konci slova znělé souhlásky zní jako neznělé:

had → [hat], dub → [dup], nůž → [nuš]

Ale píšeme správně podle jiného tvaru:

had – hada, dub – dubu

Uvnitř slova

Když jsou dvě souhlásky vedle sebe, první se přizpůsobí druhé:

sladký → [slatkí]

prosba → [prozba]

fotbal → [fodbal]

Na hranici slov

Stejné pravidlo platí i mezi slovy:

pod stromem → [pot stromem]

Jak poznat správný pravopis?

Pomůcka: najdi příbuzné slovo, kde je hláska slyšet jasně.

sva_ba → svatební → svatba

ry_ka → rybička → rybka

Pozor na předpony

Předpony bez-, roz-, vz- píšeme vždy se z, i když je slyšíme jinak:

bezpečný → [bespečný]

rozpustit → [rospustit]