Nepřímá řeč

Nepřímé otázky

• Where does she live?
  Nepřímá otázka: Do you know where she lives?
• What did he buy?
  Nepřímá otázka: Could you tell me what he bought?
• When is the train leaving?
  Nepřímá otázka: Do you know when the train is leaving?
• Who wrote this book?
  Nepřímá otázka: I wonder who wrote this book.

Povšimni si, že v nepřímé otázce používáme stejný slovosled jako v oznamovací větě, ne slovosled otázky.
→ subject + verb (podmět + sloveso)

V češtině říkáme například „Nevím, kde bydlí“ a slovosled se příliš nemění. V angličtině ale musíme změnit otázkový slovosled na běžný slovosled věty.

U zjišťovacích otázek, na které odpovídáme pouze ano/ne, nepoužíváme otázkové slovo (what, where, when...), ale použijeme if nebo whether (= jestli / pokud).

• Is Tom at home?
  Nepřímá otázka: Do you know if Tom is at home?
• Did she call?
  Nepřímá otázka: Could you tell me whether she called?

• Wh- nepřímá otázka:
  → Fráze + wh- slovo + subject + verb
  Do you know where she lives?
• Yes/No nepřímá otázka:
  → Fráze + if / whether + subject + verb
  Could you tell me if Tom is at home?

Nepřímá řeč

Nepřímou řeč (reported speech) používáme, když říkáme, co někdo řekl, ale neopakujeme jeho přesná slova. Obvykle měníme zájmena, výrazy času a místa a často posouváme čas slovesa o jeden krok zpět.

V češtině také často používáme nepřímou řeč, ale angličtina má navíc pravidelný posun časů (backshift), na který je třeba dát si pozor.

Porovnej:

• She: "I work here."
  Nepřímá řeč: She said that she worked there.
  → I se změní na she a work se posune do minulosti jako worked.
• He: "I will help you tomorrow."
  Nepřímá řeč: He said that he would help me the next day.
  → will se změní na would a tomorrow se změní na the next day.

Nejčastější změny časů a sloves

Předminulý čas se obvykle nemění, protože už samo vyjadřuje minulost před jinou minulostí.

• "I had already left." → He said that he had already left.

Modální slovesa, která už mají minulý význam, například could, would, might, should nebo tvary could/should/might have + past participle, se většinou také nemění.

• "I could have done it." → He said that he could have done it.

Žádosti, pokyny a rozkazy

U pokynů, žádostí a rozkazů používáme:
→ tell / ask / order + osoba + to + sloveso

Pozor: V angličtině po těchto slovesech nepoužíváme rozkazovací způsob. Použijeme konstrukci to + infinitiv.

• "Close the door."
  → She told me to close the door.
• "Please help me."
  → He asked me to help him.
• "Leave the building immediately."
  → The officer ordered them to leave the building immediately.

Pro záporné pokyny používáme:
→ tell / ask + osoba + not to + sloveso

• "Don't touch it."
  → She told me not to touch it.

Změny výrazů času a místa

Protože se mění situace mluvčího, často se mění také některá časová a místní slova:

• now → then
• today → that day
• tomorrow → the next day
• yesterday → the day before
• here → there

• "I am working here today."
  → She said that she was working there that day.

Čas nemusíme vždy posunout, například když:

• je uvozovací sloveso v přítomném čase:
  She says that she works in London.
• je informace stále pravdivá:
  "The Earth is round." → He said that the Earth is round.

Quick reference

• Posun času zpět: často posuneme sloveso o jeden čas zpět:
  "I work here." → She said that she worked there.
• Změna zájmen a času/místa:
  "I will call you tomorrow." → He said that he would call me the next day.
• Pokyny a žádosti:
  tell / ask + osoba + to + sloveso
  "Help me." → She asked me to help her.