No, none, nebo any?

No, none, nebo any?

No, none a any můžeme použít, když říkáme, že něco neexistuje nebo že množství je nulové. Používají se ale v různých větných strukturách.

V češtině často používáme záporné slovo jako žádný, ale angličtina rozlišuje, jestli je zápor ve slově (no), ve slovesu (not... any), nebo jestli nahrazujeme celé podstatné jméno (none).

No + podstatné jméno

No stojí přímo před podstatným jménem. Sloveso zůstává v kladném tvaru, ale význam celé věty je záporný.

• There's no time.
  (Není žádný čas. / Nemáme čas.)
  = There isn't any time.
• We have no friends here.
  (Nemáme tady žádné kamarády.)
• Jo had no brothers.
  (Jo neměl žádné bratry.)

Not... any + podstatné jméno

Any používáme se záporným slovesem (isn't, don't, didn't...).

Pozor: V angličtině standardně nepoužíváme no a záporné sloveso zároveň ve stejné větě. Vznikl by tzv. dvojitý zápor, který je v tomto případě chybou.

• I don't have any money.
  (Nemám žádné peníze.)
  ✗ I don't have no money.
• There aren't any trees in the garden.
  (Na zahradě nejsou žádné stromy.)
• They didn't buy any clothes.
  (Nekoupili žádné oblečení.)

None – bez podstatného jména

None je zájmeno, které nahrazuje celé podstatné jméno. Používá se tedy samostatně, často v krátkých odpovědích. Často se používá také s of.

• How many architects do you know? – None.
  (Kolik znáš architektů? – Žádného.)
• He went to buy some oranges but he got none.
  (Šel koupit nějaké pomeranče, ale nepřinesl žádné.)
• Tim had three sisters but none of them worked here.
  (Tim měl tři sestry, ale žádná z nich tady nepracovala.)

Rychlý přehled
No + podstatné jméno (kladné sloveso) = not... any + podstatné jméno (záporné sloveso)
None = používá se samostatně, bez opakování podstatného jména